Datum přidání: 6.8.2012 20:44:53
Poslední čtvrtek divadelní přehlídky Dostavníčko s divadlem patřil divadlu AMADIS z Brna. Mezi hradby přerovského zámku přivezli soubor pěti jednoaktovek souhrnně nazvaných "Smíšené dvouhry".
Po předchozím čtvrtku se opět vyjasnilo a letní divadelní scéna se mohla vrátit zpět pod širé nebe do hradebního parkánu přerovského zámku. A to bylo dobře. Rekordní návštěvnost způsobila, že diváci neměli kam usednout, nebylo už odkud nosit židle, a tak někteří museli představení absolvovat vestoje. Nepozoroval jsem ale, že by jim to vadilo.
Klára Havránková a Josef Širhal okamžitě vtáhli diváky životů svých postav. Témata jednoaktovek byla perfektně zvolená, z reakcí diváků bylo jasné, že mezi nimi není ani jeden, kterému by byla cizí. Od romantické zamilovanosti, přes první rozepře a manželské naschvály, až po umění soužití v požehnaném věku.
Kláru Havránkovou mám rád už dlouho, nebyl bych tedy objektivní, kdybych ji vychválil až do nejvyšších pater. Ale co, nejsem divadelní kritik (ani o to nestojím, a o něj už vůbec ne) - proč bych to tedy neřekl. Byla zase úžasná. Má nádhernou barvu hlasu, skvěle s ní pracuje. Z až infantilně okouzlujícího děvčete přechází do ironické, hrubozrnné manželky a zase zpět, když na chvíli ucítí vůni dávno minulých okamžiků, kdy svého partnera ještě šlo obdivovat. Tohle všechno Klára podávala s lehkostí, přesností, s tak enormní dávkou civilnosti, že prostě nešlo neuvěřit. A v samotném závěru, v jejím pohledu, když se dívala na milovaného partnera - já jsem v těch očích viděl ... lásku!
Viděl jsem Smíšené dvouhru už podruhé. Musím říct, že tentokrát jsme neměl co vytknout ani Josefu Širhalovi.
Všechno, jsem napsal o Kláře, platí i o něm - snad jen kromě té lásky v očích (stál zády ke mně). Pár stále spolu žijících babičky a dědečka oba ztvárnili bez zbytečného pitvoření a hlasové stylizace. I tak jim všichni věřili, že to co přetrvá ve vztahu až do pozdního věku, je právě to, pro co má smysl žít.
Co k tomu říct? Snad jen, že lepší tečku za nultým ročníkem divadelního festiválku Dostavníčko s divadlem si přerovský divák nemohl přát. Děkujeme, že jste na novou štaci přijeli a pomohli nám přesvědčit Přerov, že na divadlo má smysl zajít. I na to ochotnické.
Nejzajímavější na FIX POPULI:
"Jak realistické."
"Se dvěma herci, v krátkém čase, maximální zábava!"
"Bylo to super představení, více takových."
"Skvělé, zcela ze života. Škoda, že to skončilo."
"Moc pěkné, smutně veselé. Děkujeme."