denik.cz - o premiéře Maškarády

Datum přidání: 6.3.2013 10:32:04

Dostavník omládl a opět překvapil. Tentokrát Maškarádou. Ochotnický soubor s mnohaletou tradicí představil hru v pondělí večer publiku v Městském domě. Přestože se hlavní protagonisté netajili počátečními obavami z toho, jak náročné představení diváci přijmou, premiéra dopadla skvěle.

Maškaráda Terryho Pratchetta není zrovna jednoduchým kouskem, a proč si divadlo vybralo právě ji, vysvětlila Vlasta Hartlová. Dostavník nabral nové talenty a chtěl, aby si poprvé vyzkoušeli své herecké umění na prknech, která znamenají svět.

„Chtěli jsme, aby se i noví členové souboru naučili pohybovat po jevišti. Dalším důvodem je pak obsazení. Herečky, které už nemůžou hrát naivky, si mohly vyzkoušet zcela odlišné role," podotkla.

Pratchettovské téma je podle ní těžké uchopit jinak, než tak, jak je napsané. „Můžeme maximálně vyškrtat některé postavy, což jsem udělala. I tak se ale na jevišti pohybuje sedmnáct osob, což bylo hodně náročné," řekla.

V Maškarádě v podání divadla Dostavník vyniká skvělá hudba Zdeňka Hilberta, jenž zazářil i v roli šéfdirigenta opery. Stejně přesvědčivé byly i výkony obou čarodějek, které ztvárnily Renata Bartlová a Božena Weiglová.

„V Pratchettově hře se setkává svět fantazie a reality a my jako čarodějnice v něm upravujeme mezilidské vztahy. Cítím se v té roli výborně, i když se spoléháme na fantazii diváka, který si hru musí trochu dotvořit," vylíčila Božena Weiglová, která si zahrála „Bábi Zlopočasnou". Roli věčně ustarané Paní Plížové skvěle ztvárnila Pavlína Konvičková.

„Paní Plížová se stará o pohodu zaměstnanců opery a rozdává pití a občerstvení divákům. Je to taková osůbka, která je po celou dobu utajená. Má syna Valtra, kterého chrání a opatruje. Hraje se mi hezky, přestože je to proti mým předchozím rolím trochu změna," přiblížila dlouholetá členka souboru. Vynikající byla i afektovaná operní diva Kristýna v podání Venduly Hallové.

Přestože je děj plný zvratů a divák napjatě čeká na to, kdo nakonec odkryje svou pravou masku, představení nenudí a má rychlý spád. Herecké výkony, umocněné podmanivou hudbou, jsou dokonce místy tak přesvědčivé, že se začnete rozhlížet kolem sebe, zda se někde v temném zákoutí sálu neukrývá šílený Duch s bílou maskou.

„Chtěli jsme, aby to vyznělo tak, že každý člověk má nějakou masku, ale důležité je, která je jeho vlastní. Ta, kterou si dává na tvář, může být totiž nepodstatná a klamat okolí," uzavřela režisérka Vlasta Hartlová.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

Zdroj: http://prerovsky.denik.cz